O statistice, číslech, úmrtnosti a pandemii

Bc. Petra Arcimovičová - rozhovor s MUDr. Petrem Simeonem Gajdošem

Petře, media nám denně předkládají statistiky o úmrtích, nakažených a nemocných. Jak má běžný člověk těmto číslům rozumět? 

V prvé řadě bych rád řekl, že špatně provedená statistika je jako zbraň hromadného ničení. Pokud nejsou data interpretována správně, mohou vykreslit úplně jiný obraz, než je realita, a pak sloužit k šíření strachu a paniky.

Jedna věc jsou data a druhá jejich správná analýza a zpracování. Statistiky lze drobnými úpravami pozměnit tak, aby vám vyšlo, co chcete dokázat. Odpověď závisí na položené otázce. Je to jako v kvantové fyzice. Pozorovatel ovlivňuje svým pozorováním výsledek pokusu.

Musíme si uvědomit, že sběr dat pro statistiku neprobíhá v současné situaci optimálně. Část čísel vzniká porovnáváním s daty získanými v minulých letech. Je důležité se vždy dívat, k čemu se statistika vztahuje, a co se s čím porovnává. Hodnoty, které porovnávají počet lidí, kteří zemřeli na koronavirus s běžnou sezónní chřipkou, jsou podle mě zkreslené. Nemáme k dispozici skutečné počty nakažených. Testy na koronavirus se přece nedělají všem obyvatelům. V případě, že bychom otestovali všechny obyvatele, zjistili bychom jaké je procento lidí, kteří získali aktivní imunitu.

Pokud srovnáváme počty úmrtí s chřipkou z minulých let, lze se na ně spolehnout?

Chřipka je celkem dobře zmapovaná. Když se ale podíváme blíže, zjistíme, že ani data o chřipce nemohou být přesná. To se týká Česka ale i Evropy. Nelze například italské poměry vztahovat na Českou republiku. Málokdo o Itálii ví, že má na chřipku  každoročně vyšší úmrtnost. Je to dáno vyšším procentem starých lidí v populaci. Za pár měsíců, co tu řádí virus, nedosahujeme zdaleka takové úmrtnosti jako Itálie.

Obecně se dá říci, že evidované počty zemřelých v souvislosti s chřipkou jsou celosvětově podhodnocenné. Ani během chřipkové sezóny se nenabere vzorek každému nemocnému, aby se potvrdila či vyvrátila nákaza. Kolik je asi starých lidí umístěných v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných, kde úmrtí nastalo v souvislosti s chřipkou, ale testy provedeny nebyly. Tito lidé se ve statistikách vůbec neobjevují. Pokud srovnáváme chřipku s koronavirem, musíme s těmito nepřesnostmi počítat.

Do statistik se nyní díky komplikované situaci dostala i úmrtí, která s koronavirem nesouvisí. Internetem například proběhla zpráva jednoho amerického doktora. Tvrdil, že je nucen během pandemie vyplňovat všechny úmrtní listy jako “úmrtí na koronavirus”. V současné době platí nařízení, že zemřelí pacienti nejsou odesíláni na pitvu. Pokud není provedena pitva, jedná se o příčinu smrti odhadovanou, nikoliv zjištěnou. Část pacientů zemře prostě i během pandemie z jiného důvodu a na jinou nemoc. Statistika potom tyto případy eviduje jako úmrtí na koronavirus, což vytváří dojem extrémní nebezpečnosti viru. Jsou zde ještě další faktory, které ovlivňují výsledek statistiky, směrodatné odchylky, apod.

Můžeme tedy důvěřovat zahraničním statistikám?

Jestliže statistiku krmíme nepřesnými daty, nelze se divit, že jsou výsledky zkreslené. Pokud se sečtou všechny nepřesnosti z jednotlivých států, je zřejmé, že i statistiky světové zdravotnické organizace je třeba brát s rezervou.

Ve zkratce řečeno, statistika je pouze hrubý odhad, nelze ji brát absolutně. Nemůžeme k těmto číslům hledět jako k modle a vyvozovat závažná politická rozhodnutí výhradně na tomto základu.